Židovské hodiny z roku 1764

Jde o věhlasnou kuriozitu a je proto až s podivem, jak málo je o nich informací na Internetu. Pokusíme se to trochu  napravit touto stránkou.

 Na mapě Prahy židovské hodiny najdete přibližně zde. Obrázek ukazuje  Staronovou synagogu v popředí, v pozadí pak budovu Židovské  radnice s hodinami a ciferníky na štítu a na věžičce. Všechny ciferníky jsou poháněny jediným hodinovým strojem pomocí poměrně komplikovaných převodů.

Na první pohled návštěvníka upoutá starý neobvyklý ciferník ve štítu radnice. Jedná se o ciferník s hebrejskými písmeny ve významu číslic. Tak jako se hebrejský text čte zprava doleva,  tak se ručičky těchto  hodin otáčejí doleva. Trochu nelogicky můžeme prohlásit,  že "ručičky se pohybují proti směru hodinových ručiček".  Navíc menší ručička ukazuje minuty, větší  pak hodiny. Koncepce ciferníku je rarita i v židovské kultuře. 

Není úplně jednoduché rozluštit časový údaj. Běžně se orientujeme podle úhlů, které svírají ručičky. Proto tolik nevadí, že znalost hebrejské abecedy není běžně rozšířena. Nevadí ani to, že písmena (číslice) jsou orientována směrem ke středu ciferníku. Nevadí, že text se čte zprava doleva.  Tedy například na vrcholu ciferníku je napsáno  יב, což jsou znaky pro  dvojku a  desítku, tedy číslo 12. Nevadí, že třeba nevíme, že hebrejská číselná soustava nemá nulu a má naopak číslice deset, dvacet a pod. a že hodnota čísla se získá sečtením hodnot jednotlivých znaků podobně jako u čísel římských.  Například číslo  jedenáct se skládá z čísel jedna a deset, nikoliv dvou jedniček v různém dekadickém řádu.  Označení hodin vlastně nepotřebujeme, pokud je číselník rozdělen na obvyklých 12 hodin..

 Problém ovšem působí zrcadlově převrácený ciferník a prohozené ručičky.  Každý si rychle na "normálním" ciferníku představí za 5 minut 3 hodiny. Zkuste si to ale v hlavě zrcadlově otočit a zaměnit ručičky. Pokusíme se ukázat přeměnu "normálního" ciferníku v tento hebrejský.

Nejprve tedy jednotlivé znaky: (Více o hebrejské abecedě naleznete například ve wikipedii. ) (Zobrazení písmen může někde dělat potíže. Nainstalujte si do prohlížeče podporu hebrejštiny.)

A nyní již ciferníky:

Ručičky hodin ukazují stále správný čas. Vytvořeno pro tento server.

Na virtuálním modelu ciferníku nahoře můžete sami posoudit "snadnost přečtení správního času". Ručičky hodin na fotografii se nastavují podle času na vašem PC. Pro kontrolu vlevo nahoře digitální hodiny, které ovšem ukazují čas v 24 hodinovém dělení. Tím je zmatek dovršen, protože např. v 17 hodin ukazuje velká hodinová ručička na číslici 5, která ovšem je tam, kde obvykle očekáváme číslici 7.

Naštěstí má radnice na věžičce instalovány ještě ciferníky s římskými číslicemi. Tyto ciferníky jsou podstatně novější dílo od firmy Hainz. Celkový pohled na radnici jakož i podklad pro virtuální hodiny poskytl fotoateliér Marušák

Na závěr jsem chtěl napsat několik zajímavých odkazů na jiné stránky, ale našel jsem jen jeden (Židovské hodiny u Staronové synagogy) a to považuji rovněž za podivuhodné. Jedny z nejzajímavějších hodin v Praze nějak unikají publicitě na Internetu.

To ovšem přineslo další záhadu. Židovský ciferník na levé fotografii ukazuje 3 hodiny, zatímco na "běžném" ciferníku je již půl čtvrté pryč. Chyba v nastavení hodin?? nebo snad je to vliv dnešní uspěchané doby?? a "náš čas" běží rychleji? Při pohledu na skoro aktuální streetview je asi již v pořádku.

Co tvoří hodiny hodinami

Hodiny tvoří především hodinový stroj. Návštěvník běžně nemůže přímo obdivovat tento krásný starý hodinový stroj. Zkusme to alespoň virtuálně.

Mosazný štítek umístěný za závěsem kyvadla nese signaturu: SEBASTIAN LONDENSPERGER KÖENIGL: HOF UHRMACHER: PRAG FECIT 1764. Podle této informace stroj vyrobil Sebastián Londensperger, královský dvorní hodinář v Praze, v roce 1764. Sebastian Londensperger je také v letech 1732 -76 připomínán jako svatovítský hodinář.

Stroj byl v roce 1995 restaurován Ateliérem restaurování věžních hodin akademického sochaře Petra Skály a ak. soch. Melanie Skálová. Stroj je běžně používán, je dodnes ručně natahován a to jedenkrát za pět dní. Obrázek ukazuje stav po restaurování. Další informace zde.

Historické souvislosti - ŽIDOVSKÁ RADNICE

Židovské obce v diaspoře měly již od nejstarších dob svoji samosprávu, kterou představovala volená rada starších, rozhodující o závažných záležitostech obce a zastupující ji také navenek, ve vztahu k panovníkovi či městu. Důležitou institucí samosprávy býval i rabínský soud, který se zabýval náboženským a rodinným právem a spory uvnitř obce. Budova zvaná Rathaus židovský je poprvé připomínána v roce 1541 a lze předpokládat, že stávala již tehdy nejspíše na dnešním místě proti Staronové synagoze. K její renesanční přestavbě však mohlo dojít teprve po roce 1564, kdy skončilo období pronásledování Židů za vlády Ferdinanda I. Znovu se Židovská radnice připomíná v roce 1570 a v roce 1577 byl za primase Mordechaje Maisela radniční dům po požáru rozšířen o sousední dům a podstatně přestavěn pod vedením italského stavitele Pankracia Rodera. Celkovou podobu Maiselovy radnice však neznáme, zachovaly se z ní jenom klenuté místnosti v přízemí a suterénu nynější budovy. Židovské Město tak získalo v radniční budově významný symbol nově upevněné samostatnosti.

Radnice vyhořela při požáru ghetta v roce 1689 a krátce nato obnovena pražským barokním stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem. V roce 1704 byl k radnici přikoupen další vedlejší dům a obě stavby byly vnitřně spojeny. Znovu radnice vyhořela při požáru v roce 1754 a byla obnovena v letech 1763 až 1765 stavitelem Josefem Schwanitzerem (Schlesingerem) do své dnešní podoby drobného pozdně barokního paláce s pitoreskní rokokovou vížkou. Do vížky byl instalován zvonec a hodiny s římským číselníkem, zatímco ve štítu radnice naproti Staronové synagoze byl umístěn číselník hebrejský

Hebrejské "pozpátku jdoucí" hodiny se staly především díky veršům z Apollinairova Pásma často připomínaným symbolem pražského ghetta v moderní poezii. Do báně vížky Židovské radnice byla tehdy také uložena listina, která nás informuje o půjčce 200 000 zlatých židovské obci na obnovu soukromých i veřejných staveb ghetta.

V roce 1908 byla Židovská radnice rozšířena o přístavbu napravo od hlavního vchodu do Maiselovy ulice, kterou navrhl a provedl stavitel Matěj Blecha. V representačním sále v přízemí přístavby je v provozu košer restaurace, konají se zde společné oslavy svátků, svateb a jiných společenských událostí obce. Tak jako po staletí je i dnes Židovská radnice sídlem židovské samosprávy - Židovské náboženské obce v Praze a Federace židovských náboženských obcí v České republice. Je zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína a řady dalších náboženských, sociálních, kulturních a společenských institucí židovské komunity.