Bývá
zvykem, že muzeum je tvořeno několika místnostmi, rozmístěnými na
ploše. Ve věži je tomu trochu jinak. Zde musíte k jednotlivým částem
expozice vystupovat po poněkud krkolomném schodišti. Ve většině věží je
cílem návštěvníků dostat se až nahoru a obdivovat pohled do
okolí. Soběslavská
věž nabízí zajímavé pohledy už během cesty.
Procházíte totiž Věžním muzejíčkem. Slovo muzejíčko má naznačovat, že nelze očekávat nějaké rozsáhlé sbírky věžních hodin. Exponáty ovšem jsou hodiny, včetně hodin věžních, dále zvony a technologie na jejich výrobu. Od roku 2012 bude otevřena i expozice historických zámků a klíčů, protože i ty k městské klenotnici patří.
Věžní muzejíčko není sice příliš častý způsob, jak výstavní prostory řešit. Není to však ani zcela ojedinělý záměr. Podívejte se i na odkazy v závěru stránky.
Ať
přicházíme, přijíždíme či připlouváme do Soběslavi odkudkoliv vždy nás
zdaleka přivítá významný symbol zdejšího kraje - soběslavská věž. Její
vysoké (68 m) štíhlé tělo ční nad okolní terén tak, aby celé údolí bylo
z ochozu jako na dlani. Patří mezi nejstarší a nejzajímavější stavby
Soběslavi. Již od svého vzniku byla pozorovatelnou, strážním místem,
malou pevností, zvonicí a také městskou klenotnicí. Již roku 1484 na ní
byly zřízeny hodiny. ...
(Volně podle knihy Petra Lintnera - Pohledy
soběslavské.)
Věž byla tedy místem pro uložení pokladů. Dnes díky členům Virtuálního muzea hodin o.s. je také Věžním muzejíčkem. Muzejíčko začíná v prvním patře v klenuté místnosti bývalé městské pokladnice nad kaplí sv. Jana Křtitele a pokračuje směrem vzhůru. Expozice věžního muzejíčko zatraktivňují 168 schodů výstupové trasy na ochoz věže. Přístup na věž provozuje Aeroklub Soběslav.
Věž je otevřena v červenci a srpnu od 9 do 17 hodin a je přístupná až na úroveň ochozu ve výšce cca 44 m. Většinu času lze do hlavní místnosti muzejíčka pouze nahlížet. Komentovaná prohlídka hodinářské expozice bude v sezóně 2011 vždy v poslední hodině. Dohodnout lze i jiný termín.
Vstupné do věže je 20 Kč, děti 10.- Kč. Prohlídková trasa je poměrně náročná a je na vlastní nebezpečí. Proto také smí být současně vpuštěno do věže maximálně 20 návštěvníků.
Hlavní část expozice tvoří stroje věžních hodin. Především je to stroj kovaných soběslavských věžních hodin. Jeho nález a restaurování bylo hlavním impulzem pro vznik muzejíčka, a to se ještě nevědělo, že je to stroj tak vzácný. Jeho některé části patrně pocházejí již z 15. století. Díky porozumění města Soběslav došlo k úpravě klenotnice pro možnost vystavení tohoto stroje. Vznikl tak základ expozice. Další exponáty zapůjčili členové sdružení. Virtuálně nás provázejí fotografie pana Marušáka.
Najdeme zde další věžní hodiny, tentokrát z 19. století od firmy Julius Hiemann ze saského Lipska. Je zde vystaven i věžní komplet z roku 1868 ze zámku Býchory se zvonícím strojem a cimbály. Autorem hodin je známý hodinář Prokeš ze Sobotky. Cimbály odlila dcera zvonaře Bellmanna rovněž v roce 1868. Nesmíme zapomínat ani na stroj Elektročas z roku 1959, který dosud řídí ručičky věže.
V mnoha muzeích jsou vystaveny věžní hodiny. Tím je ovšem míněn pouze stroj. Trochu se zapomíná na to, že více koleček věžních hodin je až v rozvodovce (obvykle na 4 strany věže) a v převodech ciferníků. V našem muzejíčku najdete proto rozvodové tyče, ručičkové převody, rafie a dokonce celou rozvodovou sestavu ze zvoničky z obce Svinky.
Kromě těchto velkých hodin jsou v muzeu vystaveny i hodiny menší, které dokumentují některé momenty ve vývoji způsobů měření času od slunečních hodin po repliku hodin lihýřových. Muzejíčko se však nezaměřuje jen na hodiny "seriózní", ale zajímá se také o hodiny, které jsou spíše artefaktem, případně jsou nějakým způsobem zvláštní - kuriózní. Jako příklad uveďme celkem neznámé sluneční polarizační hodiny.
Jsou zde i krátkodobější drobné tematické výstavy, které představí buď určitý typ hodin, způsob výroby, produkci firmy, značky. V sezóně 2011 ve věnována větší pozornost například hodinám z bakelitu, neboť bakelitu je již víc než sto let.
K prostorám věže a ke géniu locci místa patří ještě více zvony. Budovaná zvonařská expozice se zaměřuje na předměty nalezené ve věži, které dokumentují trochu zašlou slávu zvonů soběslavské věže. V současné době je zavěšen pouze jeden věžní zvon, ačkoliv zvonicí stolice je postavena nejméně pro 4 zvony a stejně se na něj běžně nezvoní. Po válečném rekvírování ze tří zvonů zbyla jen ještě jedna zavěšená hlava zvonu. V expozici uvidíte proto pouze zbytky různého kování, zvonových ložisek, zařízení umožňující otáčení zvonů nalezených v soběslavské věži. V hodinářské části můžete i slyšet cimbály ze zámku Býchory.
Díky
spolupráci
se
zvonařem Votrubou z nedalekých Myslkovic, je
postupně vytvářena i expozice zvonařské technologie. Již v
současné době jsou vystaveny formy a polotovary potřebné pro výrobu
zvonu či cimbálu. V sezóně 2011 expozice začíná výstavou v
knihkupectví U sv. Víta v Soběslavi. Také se můžeme těšit, že se ve
věži objeví nové
zvony. V roce 2011 byl ulit nový zvon Petr Vok.
V prostorách věže je i výstava unikátních fotografií Staroměstského orloje, jejichž autorem je pan Stanislav Marušák a výstavka dětských kreseb hodin.
Ve věži najdeme ozubená kola i u rumpálu, který usnadňoval život hlásnému, jehož byt je na úrovni ochozu věže. Prostor bytu hlásného zatím čeká na využití.
K prostoru klenotnice patří i staré zámky. Miniexpozice kovaných zámků a klíčů se snad bude rozrůstat.
Dříve než se k návštěvě naskytne příležitost, můžete si udělat virtuální audio procházku se Světlanou Lavičkovou v pořadu Odysea, který odvysílal ČR2 v pátek 12. 8. 2011 v 18.05. Na stránkách archivu ČRo2 - Praha - iRadio si můžete pořad vyhledat nebo použít přímý odkaz na mp3 pořadu. Dozvíte se více.
