nadpis Věžní muzejíčko

grafika
logo český spolek Horologický
grafika3b
www.orloj.eu
grafika3b
počitadla
grafika3b
Valid XHTML 1.0 Transitional
grafika
grafika 7b


HOME


Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání


  

 

 

grafika

Soběslavský věžní hodinový stroj

Na první pohled na kovaném hodinovém stroji ze soběslavské věže zaujme jeho štíhlá a vysoká stavba rámu zakončeného kovanými hlavicemi ve stylu gotických hřebů. To by mohlo naznačovat gotický původ rámu. Stáří restaurovaného stroje není dostatečně přesně určeno. Historické záznamy byly psány kronikáři či účetními, tak není snadné jednotlivým zápisům porozumět. Přestože hodiny byly mnohokrát přestavovány, měnila se většina kol, měnil způsob zobrazení času z českého na německý, měnil se krokový mechanizmus z vřetenového kroku s lihýřem na kotvový krok s kyvadlem, nás vzhled opravňuje k domněnce, že rám hodin pochází z nejstarších soběslavských hodin.

Rám soběslavského hodinového stroje nyní obsahuje jicí tříkolový stroj s lanovým bubnem jehož osa je současně minutová hřídel. Všechna kola jsou kovaná s lucernovými pastorky. Krok je vratný kotvový s přibližně čtyřmetrovým kyvadlem. Závěs dřevěné tyče kyvadla obkračuje minutovou hřídel. Na minutové hřídeli je spojka, která umožňovala seřizování ručiček. Na témže hřídeli je další ozubené kolo bez zjevné funkce. Zajímavě a jednoduše (odklopením dorazu) je řešena možnost vysunutí kotvy ze záběru a tím uvolnění stroje pro volné otočení kol.

V rámu je dále uložen bicí stroj celých hodin se závěrkovým kolem. Stroj není v současnosti přímo spouštěný jicím strojem. Sestava ve věži obsahovala ještě mladší stroj čtvrťového bití, který teprve spouštěl bicí stroj celých hodin. Přídavný bicí stroj též vystaven  ve Věžním muzejíčku. Oba stroje hlavního rámu se "natahovaly přendávanou" klikou s volným pastorkem. Místo slova natahování by se spíše hodilo vytahování, protože stroje poháněly kamenná závaží zavěšená přes kladky na lanech. Dochovaná závaží jsou vyrobena z upravených, dříve patrně stavebních, kamenných kvádrů. Jako zajímavost ještě uveďme, že mnohé součástky jsou signovány opravujícími hodináři nebo jménem představitele města.

První zmínky o hodinách na soběslavské věži jsou z roku 1484, kdy v purkmistovských účtech nalezneme položky za opravy hodin, jejich natahování a mazání. Není známo, kdo byl autorem těchto hodin. Znám je zámečník Štandl, který prováděl práce na hodinách za plat 70 gr. ročně a získal zdarma obchůdek. Další zápisy mluví o mnoha opravách a přestavbách. Často je použit termín, že ten či onen udělal "hodiny nový", ale to může znamenat i jen to, že byl vytažen na věž nový ciferník, nebo vyměněna opotřebená kola. Jedním z hlavních argumentů je množství potřebného železa. Stroj nyní váží 160 kg, tedy cca 300 liber. Žádná z oprav si nevyžádala ani přibližně takové množství železa.

Zásadní přestavby probíhaly v letech 1545 ( smlouva s hodinářským mistrem Michalem z Č. Budějovic na "udělání hodin nových a sféry" ), 1676 (smlouva s Václavem Parthlem z Bechyně na předělání hodin českých na německý) a znovu v roce 1676 (smlouva s Janem Möltzerem) dále pak roku 1707 (mirovský hodinář a pan Jiří Delaost / Delawos?) a v roce 1872 (Josef Kopecký).

Držíme-li se teorie, že hodiny byly opakovaně přestavovány, tak první přestavba se patrně týkala způsobu zobrazování času. První hodiny ukazovaly staročeský čas, který dělí den na 24 rovnoměrných hodin počítaných od Slunce západu. Čas západu Slunce se ovšem během roku mění. 20. prosince je přibližně v 16 hodin dnešního času. V roce 1676 bylo již nutné čas ukazovat podstatně stabilnějším způsobem nezávislým na vzdálenosti od rovníku, tedy poloorlojním způsobem, jako hodiny německé, dvakrát 12 hodin počítáno od půlnoci. Tento způsob zobrazení času se udržel dodnes i když oficiálně dnes opět používáme "orloj celý" tedy 1 až 24 hodin.

Druhá zásadní přestavba je ryze hodinářská. Nepřesný regulátor chodu lihýř (vodorovné vřeteno) a nepřesný vřetenový krok byly nahrazeny kyvadlem a kotvovým vratným krokem. V roce 1676 patrně ještě zůstal u hodin lihýř v roce 1707 je "dělán nový perpentikl" tedy kyvadlo. Při této přestavbě byl asi změněn i krok i když to není výslovně uvedeno. (Vřetenový krok pro kyvadlo délky 4 m je prakticky nerealizovatelný.) Poslední signovaná oprava byla provedena v roce 1957.

Doplňkový stroj čtvrťového bití byl možná postaven již v roce 1676 a přestavěn v roce 1707, nebo postaven až v roce 1707. Původně měly hodiny jen jeden ciferník. Nepodařilo se zjistit, kdy byla doplněna do sestavy věže rozvodovka a kdy se na věži objevily ciferníky na všech čtyřech stranách. 

Ve výstavních prostorách věže kostela Petra a Pavla v Soběslavi můžete vidět onen starší ručkový strojek ještě kovaný zcela ručně a další novější ručkové stroje kované již hamrem. Dále jsou vystaveny 3 zachované ručičky, které nesou známky jisté přestavby. Skoro by se mohlo zdát, že původně hodinová ručička byla ručička velká. Expozice je dále doplněna bicími kladivy cimbálů rovněž ručně kovanými. 

Nový kompletní hodinový stroj Elektročas (Hainz) se čtvrťovým bitím byl nasazen v roce 1959. Staré hodiny byly demontovány a pečlivě uloženy v prostoru věžní klenotnice. I díky péči členů místního Aeroklubu, kteří věž spravovali, tam vydržely až do roku 2009, kdy je k restaurování převzal Ateliér restaurování věžních hodin restaurátora, soudního znalce a nyní pražského orlojníka akademického sochaře Petra Skály a jeho ženy ak. soch. Melánie Skálové. Od roku 2010 můžete toto mistrovské kovářské dílo obdivovat i vy.

Vernisáž a detaily starého soběslavského stroje hodinového stroje 

Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta Výstava v Knihkupectví U sv. Víta

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá ryba) orloj . eu