nadpis Věžní muzejíčko

grafika
logo český spolek Horologický
grafika3b
www.orloj.eu
grafika3b
počitadla
grafika3b
Valid XHTML 1.0 Transitional
grafika
grafika 7b


HOME


Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání


  

 

 

grafika

Věžní hodiny v Soběslavi  - od historie k hypotézám

Shrnutí hlavních událostí 

Uvedené archivní zápisy a nalezené signatury nedávají jednoznačnou odpověď na stáří hodin, ani jednoznačně neurčují jejich tvůrce. Rovněž není jasné jejich umístění ve věži, počet ciferníků a ani umístění a počet odbíjecích cimbálů. Stáří stroje bohužel nepotvrzují nalezené signatury. Rám signován není. Nejstarší nalezená signatura je z roku 1743. 

Soběslavské hodiny mají vysoký štíhlý ručně kovaný rám. Sloupky jsou zakončeny hlavicemi kovanými do podoby gotických hřebů. Základ stroje, zejména rám, může pocházet z roku 1484 z prvních soběslavských hodin. Většinu zápisů o vytvoření nových hodin lze spíše chápat jako přestavbu, nahrazení opotřeběných kol. Svědčí o tom i použitá množství železa nedostačující na celý stroj. Hlavní stroj bez "čtvrtku" (tedy jen jicí a bicí stroj celých hodin) dnes váží 160 kg, tedy cca 300 liber.

Záměna výměny hodin s výměnou ciferníku je v historických zápisech častá. Formulace "byly na věž taženy hodiny nový" pravděpodobně hovoří o ciferníku, který se musí i pro svou velikost dopravovat vně věže. Naproti tomu hodiny jsou uvnitř věže. Ve věži není vhodné okno, kterým by se hodiny dostaly dovnitř a tažení po točitém schodišti není možné pro značné rozměry sestaveného stroje. Hodiny byly patrně sestaveny až na definitivním místě.

Rám byl několikrát přestavován, takže záseky, které měly usnadňovat jeho montáž, již neodpovídají dnešnímu stavu. O novějších přestavbách svědčí i to, že na hřídeli lanového bubnu jicího stroje se nachází jedno ozubené kolo bez zjevné funkce. Nejpravděpodobnější se jeví hypotéza o přestavbách do původního rámu.

Ze zachovaných 4 ručkových převodů je jeden výrazně starší. Je kován z ručně vyrobené pásnice. Na ostatní je již použito železo kované hamrem. To potvrzuje domněnku, že hodiny měly původně jen jeden ciferník a byly patrně v jiném místě než nyní. Kdy byly hodiny rozšířeny o rozvodovku a další ciferníky nevíme. Žádný ze zápisů neuvádí 4 ciferníky. Vždy se píše jen o jednom ciferníku (sféře).  Z vyobrazení věže je zřejmé, že nejpozději na přelomu 19. a 20. století bylo na věži ciferníků více .

Další nejasnosti v datování, existenci  a umístění se týkají cimbálů. První zmínka o cimbálech je již z roku 1490. Neuvádí, kde se cimbály nalézali. Barokní střecha věže, kde jsou nyní pod druhou bání umístěné, je až z roku 1750. Lze se domnívat, že dříve se cimbály nacházely ve zvonici s ostatními zvony.


Všechny tyto skutečnosti svědčí o tom, že hodiny byly několikrát přestavovány. Nejstarší částí je patrně jejich rám. Rám, který vypadá na přelom 15. a 16. století. Podobného mínění byl pan David v roce 1939. Po obhlídce stroje vyslovil názor, že podle stavby a předělávek byly hodiny prvně sestavené ještě před vynalezením kyvadla a že jsou starší než z roku 1676. Rám by mohl pocházet z nejstarších soběslavských hodin, z hodin z roku 1484. 

Jiná možnost

Ještě odvážnější hypotéza rovněž předpokládá, že rám hodin pochází z konce 15. století.  Nikoliv však z prvních soběslavských hodin, ale z legendárních hodin, které postavil mistr Hanuš, tedy Jan Růže, v roce 1493 pro Jindřichův Hradec. Tyto hodiny se podle mínění některých autorů mají nalézat ve věži v Kardašově Řečici. Podle našeho názoru tam nejsou. Ve věži jsou hodiny podstatně mladší cca z roku 1800, rozhodně nemají gotické prvky. Více v samostatné stránce. 

Existuje tedy teoretická možnost, že hodiny legendárního mistra Hanuše byly v Jindřichově Hradci někdy v 17. století demontovány. Rám z těch hodin kovaný podobně jako Pražský orloj pak byl roku 1677 Němcem Janem Möltzerem, hodinářem z Jindřichova Hradce použit pro postavení nových soběslavských hodin. Žádné přímé důkazy to však nepotvrzují. Je to zatím otevřený badatelský problém. 


Na základě archivních výpisů sestavených Petrem Lintnerem spekuloval Petr Král

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá ryba) orloj . eu