nadpis VMH

grafika
logo český spolek Horologický
grafika3b
www.orloj.eu
grafika3b
facebook
grafika3b
počitadla
grafika3b Valid XHTML 1.0 Transitional grafika
grafika 7b


HOME


Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



  

 

 

 

 

 


grafika

Poznámky ke stroji květinových hodin v Poděbradech

O historii vzniku hodinového stroje se nám nepodařilo najít žádné dokumenty. Pokud vyjdeme ze vzpomínek paní Vrátné z roku 1997, získáme alespoň základní představu o vzniku hodin.

"…Jsem rodilá Poděbradačka, otec byl správcem městské elektrárny více než 20 let, většina veřejného osvětlení je ještě památka na něho. Po jednom našem rodinném výletu jsme v Žitavě objevili květinové hodiny. Jsou tam ještě, ale nejsou tak pěkné, jako ty naše. Otce tak zaujaly, že začal o nich přemýšlet a se svými pracovníky z elektrárny plánovali sestrojení také takových hodin v Poděbradech. Nevím už dnes přesně, který rok to byl, tak nějak kolem roku 1930–1935. Všechno vyrobili v elektrárně sami, i hodinový stroj. Po jejich osázení květinami jsme přišli na nápad doplnit je trpaslíkem, který by oznamoval hostům přesný čas. Byl to můj trpaslík, který stál u nás v elektrárně na zahrádce. Byl to můj miláček, ale u hodin jsem ho viděla ještě raději, zvláště když se podařilo zřídit i tu jeho „klepací“ ručičku…"

Podle odhadu hodinářů lze o výrobě celých hodin v elektrárně pochybovat. Šlo spíše o kompletaci ze zakoupených dílů, či o přestavbu staršího stroje. Svědčí o tom detaily, například kontrolní ciferníček, který by v elektrárně těžko vyráběli. Může to ovšem být volná kopie věžních hodin, nejspíše poděbradského hodináře Jana Mareše. V elektrárně mohl být zaměstnán i bývalý hodinář. V Poděbradech působili klasičtí věžní hodináři od poloviny 19. století až do počátku 20. století ("převálcovala" je asi malosériová výroba věžních hodin). stroj Poděbrady

Příbuznost s výrobky Jana Mareše se dá předpokládat podle tvaru krokového kola a hlavně horní části kyvadla, na které jsou upevněny palety kotvy. Pro květinové hodiny byl postaven nízký stroj. Do roku 2006 byl umístěn v kobce pod květinovými hodinami, kde řídil i pohyb ruky trpaslíka odbíjejícího každou celou hodinu.

V popředí krokový mechanizmus jicího stroje, palety v horní části kyvadla. V pozadí bicí stroj.

Stroj byl původně na ruční nátah, pak byl přestavěn na elektrický pohon, postaven na traverzový sokl. Namísto lanových bubnů byly osazeny rozety a závaží byla zavěšena na řetězy. Bicí stroj pak každou hodinu zdvihal táhlem trpaslíkovu ruku s kladívkem, kterým klepal do cimbálu - klobouku muchomůrky. Táhlo vedlo pod zemí. Jako zajímavost lze uvést, že trpaslík byl před krádeží hlídán alarmem. Kvůli tomu byla na stroji primitivní blokace, která zabraňovala nechtěnému spuštění alarmu v době odbíjení. Vítr od větrníku bicího stroje odfoukl plech, který rozpojil kontakt alarmu. Docela důmyslné.

V roce 1966 květinové hodiny byly opraveny panem Milošem Flossmannem z Ostrova nad Ohří. V té době byla pořízena i tato fotografie. Hodinový stroj byl až do roku 2006 umístěn v kobce pod květinovými hodinami, kde řídil i pohyb ruky trpaslíka.

I nyní se stroj opravuje a bude uložen v muzeu. Pod hodiny se už nevrátí. :-(


květinové hodiny bez květin V roce 2006 dochází k razantnímu řešení. V rámci projektu "Rehabilitace centrálního lázeňského parku v Poděbradech" byl namontován nový stroj PRIM. Dodavatelem hodinářské technologie byla ELTON hodinářská, a.s. Výsledkem jsou celoročně fungující zahradní hodiny se systémem odbíjení bronzovými zvony. Pozoruhodné je použití třetí vteřinové ručičky. U exteriérových hodin je to věc nevídaná.

Na obrázku zimní úprava hodin.

Květinové hodiny nejsou bůhvíjakou historickou památkou, ale mají svůj význam místní a ten by bylo dobré respektovat. Otázkou je, jakým způsobem.

Buď je možné prohlásit jejich podobu z doby vzniku za nejvíce cennou a vrátit jim tuto jejich podobu a trvat na ní.

Nebo je možné respektovat fakt, že se na hodinách projevoval dobový vkus a invence zahradníků a měnily se typy cifer a způsob osázení, včetně barevnosti. Tento přístup vychází z faktu, že hodiny květinové jsou z principu nestálé a jejich vzhled je tedy proměnlivý a pomíjivý. Potom jsou tady možnosti otevřené a je možné v jistém rámci dělat s hodinami cokoliv. Ten rámec by měl být asi takový, že by to měly být vždy hodiny květinové.

Otázkou zůstává, jestli připustíme proměnu také mechanické součásti hodin, proměnu vlastního stroje. Hodiny nejsou památkou státem chráněnou, nic ale nebránilo městu, protože je jejich vlastníkem, aby je posuzovalo jako památku místního významu a snažilo se jejich mechanickou část zachovat v původním dobovém stavu s asi nevyhnutelným akceptováním a tedy zachováním vývojových proměn (instalovaný elektrický nátah a pod.).

Hodiny jako celek by byly mnohem zajímavější, ale tahle varianta je už asi nevratně pryč.  :-(( 

letná varianta květinových hodin Píše akademický sochař Petr Skála



Na jaře roku 2007 se hodiny ke své květinové podobě opět vrací. Změna hodin je zejména v typu jejich tradiční výsadby. Ručičky jsou replikou původních a jsou jen dvě. Zmizela také  nerezová římská čísla 3,6,9,12. Zatím zůstal obrubník a nerezový nápis. 

K hodinám se vrátil i trpaslík - o něm si můžete přečíst více na další stránce.  


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá ryba) orloj . eu