Jako perpetum mobile - věčné hodiny ?

V současné době je snaha vyrábět čím dál zelenější energii. Energii z větru, z biomasy (tedy také z větrů), ze slunečního svitu, z příboje, prostě z kdečeho. Trochu se při tom zapomíná na porovnání množství takto vyroběné energie k celkové spotřebě  a na další negativní vlivy. Hodiny ovšem mají spotřebu energie poměrně malou, a proto pokusy o sestrojení hodin připomínající perpetum mobile jsou tady již dlouho.  Existují či existovaly hodiny natahované průvanem, hodiny natahované změnou teploty či změnou tlaku vzduchu. Hodiny, které si sami přeměňují jiný druh energie.

Jedny z nejznámějších jsou hodiny ATMOS, kterým pro trvalý chod stačí energie získaná ze změn tlaku vzduchu případně teploty. Smršťování a rozpínání kovového měchu postrkuje natahovací mechanizmus pérového strojku. Hodiny používají jako oscilátor pomaloběžné a energeticky méně náročné torzní kyvadlo.  Na obrázku vpravo jeden z nových modelů - Atmos Phases de lune s  komplikací v podobě zobrazení  lunární fáze. Model je zpracován tak, že budí dojem vznášejícího se stroje ve skleněné schráně a právě to má patrně evokovat abstrakci času. 

Pro výrobu zelené elektrické energie se také používají fotovoltaické panely umístěné na sledovači Slunce. Během dne se panely neustále natáčejí kolmo k poloze Slunce na obloze. Doplněním ukazatele a ciferníku jednoduše získáme svérázné elektrické sluneční hodiny.  

Hodiny na fotovoltaickou  energii tady již byly podstatně dříve. Firma Kienzle již v roce 1963 uvedla na trh "sluneční" hodiny HELIOMAT. Fotovoltaický článek na horní straně hodin nabíjel akumulétor, který dodával energii elektricky natahovanému setrvačkovému strojku. Dnešní účinější a výkonnější fotovoltaické články, kvalitnější akumulátory a energeticky méně náročné elektronické hodinky umožňují takovou soustavu běžně používat. V našem muzeu je uložena i amatérská přestavba ruského budíku Slava s elektrickým strojkem buzeným do setrvačky doplněným panelem a akumulátorem ze zahradní solárním svítilny.

Jiným, spíše demonstračním, pokusem je použití stirlingova  motoru zahřívaného sluncem k přímému pohonu hodin. Použití stirlingova "teplovzdušného" motoru pro pohon hodin je celkem dobrá demonstrace tohoto  způsobu přeměny tepla na mechanickou práci. Zvlášte je-li teplo získáváno pouze ohřevem slunečnímy paprsky. Vzniknou tak další podivuhodné "sluneční hodiny". Hodiny mají spřažené kyvadlo přímo s pístem stirlingova motoru. Místo dalšího popisu ukázky na YouTube  

Na obrázku také z YouTube je model takovýchto hodin. Žárovka vlevo nahrazuje elergii slunce a zahřívá levou "horkou" komoru stirlingova motoru. Tlakové změny  jsou vedeny zelenou hadičkou do válce. Píst ve válci je pákovým převodem přímo  spojen s kyvadlem a zároveň postrkuje rohatku v hodinovém stroji. Jedná se tedy o hodiny s impulzem do kyvadla. Kyvadlo zároveň slouží jako setrvačník stirlingova motoru. Trochu mate, že přeháneč není  spojen s kyvadlem. 

 Po kliknutí na obrázek opět video. (Pokud vás zajímají další informace o stirlingově motoru, historii, principu, použití, ... přejděte na stránky wikipedie nebo  www.stirling.cz  nebo ....)