O kalení a jiných nezbytnostech denního života, jazykem počátku XX. století, jazykem co hladí po duši. Úryvky z útlého svazku, připomínajícího spíše modlitební knihu:

"Kalendář hodinářů, zlatníků a příbuzných řemesel na rok 1914"

Rediguje František Rousek
Nákladem redakce ČASOMĚRU, Praha 1

HODINÁŘSTVO SOBĚ.

Sociálně hospodářská časová úvaha.
Podává V. V. TOMEK.

V době, kdy v říši Rakouské živnosti hynou a hynouti musí vinou dnešních okolností, v době kdy přes to vše kladou se na bedra živnostníků všechna možná břemena, jak daňová, tak i sociální, ale jen zřídka béře se ohled na oprávněné žádosti stavu živnostenského, musí si naše živnostnictvo pečlivě a horlivě všímati sama sebe. Bylo by ovšem lépe, kdyby živnostnictvo vládním a odpovědným kruhům poslaneckým vštípilo náležité a jasné vědomí, že bude-li dnes živnostnictvo živořiti, že i stát ve svých berních důchodech bude příliš značně ochuzen a poškozen. Úpadky, které tak hojně pozorujeme v době poslední ve všech oborech živností, měly by býti naší slavné vládě výstražným napomenutím a také i výmluvným, dokladem stavu, ve kterém se živnosti nalézají. Naše živnostnictvo žádá především, aby legislativní sbory plnily hlavně oprávněné národohospodářské požadavky.

Vrtáky, jejich výroba a kalení.

Zákon puncovní.

O CESTOVÁNÍ.

M. KŘIVÁNKOVA.
V dnešní moderní době, kdy cestovatelství je na nejvyšším stupni, kdy spojení dráhou, lodí je skoro za babku, je povinností každého, jen trochu situovaného řemeslníka, aby se podíval do světa. Pověstné »vandry« sice odpadly, upříti se však nedá, že tehdejší prostý řemeslnický pomocník, právě takovým »vandrem« nabyl mnohých zkušeností, rozšířil horizont svých vědomostí. Pokrok je znatelný, ale zpohodlněli jsme. Není vandrů, a nepřibývá cestovatelů-řemeslníků. A právě náš český řemeslník měl by podívati se do světa, alespoň do sousední říše průmyslu a obchodu do Německa. Nabyl by přehledu, uvědomil si, v čem náš český průmysl i obchod potřebuje doplnění, a zcela jinak by se pak díval na svět. Takto, když celý svět mu tvoří jen město či dědina, v nichž žije, ostatní jej nezajímá, nemůže přirozeně soupeřiti s oněmi kollegy, již svět procestovali, či alespoň v nejhlavnějším bodě seznali poměry jinde. Ovšem, namítne mnohý: není peněz. Jsou a nejsou. Často přebytečný peníz uloží se do věcí, jichž možno si lehce odepříti, jež užitku nenesou, a s nimiž mohlo by se podniknouti užitečnější. Cestovní kanceláře dnešní za malé obnosy dopravují interessenty do celé Evropy, a lze podobný výlet doporučiti těm, jež neradi cestují sami, nebo neovládají alespoň dva cizí jazyky. Dělník je podnikavější: nemá-li peněz, jde moderním způsobem také na vandr, sezná poměry v dílnách zde i v cizině, a osamostatní-li se pak, jistě zcela jinak zařídí se oproti mistru, který z domu nikdy paty nevytáhl. Nikdo jiný snad tolik necestuje, jako Němec. S ním sejdete se na celém světě, o všechno se interessuje, všechno probádá, a všechno doma zužitkuje. Proto jejich průmysl, jejich výroba a jejich postup je směrodatným pro celý kulturní svět. Oni se nebojí, střádají peníz k penízi, a pak, když doba příležitá, jen vesele do světa. Spojují zábavné s užitečným. Ale, jdete-li na cesty, všímejte si všeho. Nechoďte se zavázanýma očima. V každém městě průmyslovém jsou poklady umění a práce. Pozorujte obchody, všímejte si zvyků, prohlédněte musea, ony nevyčerpatelné studnice krás a historií, kde tolik výborných podnětů k novým myšlenkám, a vrátíte se bohati. Vaše kořist duševní budě stonásobná vynaloženého obnosu. Co jsou platný, kapitály ve spořitelně, nemáme-li kapitály duševní onen rozhled tak velenutný pro zdatného řemeslníka. Soudili bychom. jinak, kdybychom sestudovali poměry v krajích cizích, osvojili si věci jinde viděné, zajisté by odpadla ona titěrná řevnivost naše. Nikdo není starým, aby se nemohl denně učiti, aby odbýval věc frází: to již pro mne není.
Na cestách setkáte se s lidmi již prošedivělými, anglickými obchodníky, již každoročně váží cestu za nákupy do Evropy, najdete staré dámy, nebojící se nepohodlí cest, interessující se o vše, co zajímá intelligenta. Nám Cechům je dvojnásob potřebí, aby naši lidé byli světa zkušení. Jsme národ tak malý v moři bohatých průmyslových národů jiných, a třeba nám vysoce intelligentních, zdatných řemeslníků. Dnes již neplatí heslo: "Zůstaň doma za pecí!" Právě opak je prvním přikázáním mladému dorostu. Máte-li syny, pošlete je na zkušenou do světa, nedávejte jim růsti jen v našich malých poměrech. Ať procestují dílny, továrny, ať vidí světová odbytiště, ať nabudou technické routiny. Mnohem více bude vážiti si dítě rodičů, až pozná v cizině, jaký je život těžký, nežli bude-li doma seděti u plné mísy. Rodičové neměli třeba té příležitosti seznati svět, ale ať mládí má to právo a možnost.
Továrník německý řekl mi kdysi: "Můj syn již tři léta je mimo domov, ač bych jej zde potřeboval. Dokud nebude úplně zdatným, dokonalým odborníkem, dotud jej domů nevezmu. A myslíte, že platím zaň v cizině? Nikoliv. Vlastní prací, vlastní silou dobývá si, můj syn chléb. Peníze a továrnu převezme tenkrát, až se přesvědčím o jeho zkušenostech". — Tak mluvil rozumný otec, a tak měli by mluviti všichni.
Cestujte! Rozšiřujte svůj horizont. Pošlete děti do světa, a bude národu i řemeslu u nás lépe!

KROK CHRONOMETROVÝ.

JOSEF SLADKOVSKÝ.
Za starších dob, tak asi kolem 15. století, kdy námořní plavba byla již v plném rozkvětu a kdy obchodní, plachetní lodě křižovaly všemi směry po dalekém moři, nedostávalo se spolehlivých pomůcek, dle kterých velitel lodi, nacházel-li se na širém moři, by mohl s určitostí udati směr, jakým se má loď ubírati a polohu, na kterém bodu zeměkoule se právě jeho loď nachází. Ještě za jasného dne a hvězdné noci bylo možno zkušenému lodníkovi dle stavu slunce a polohy hvězd udati směr, kterým, chce plouti. Avšak za mlhy a tmavé noci nemohl bez obavy vydati se na širé moře, zvláště ne na místa pro plavbu nebezpečná. Až teprv vynálezem kompasu a čas měřících strojů umožněno lodníkům dodržeti určitý kurs i při zakalené obloze. Tyto první hodinové stroje byly ovšem ještě nedokonalé a proto vypsala anglická vláda na počátku 18. století cenu 20.000 liber šterlinků (K 480.000) na stejnoměrně jdoucí stroj, dle kterého by bylo na lodi možno určiti na vteřinu pravý čas a tím i udání poledníku. Tuto cenu získal lodní tesař John Harrison, který na podnět svého syna sestrojil v roce 1728 krok chronometrový. Tento krok později zdokonalil francouzský hodinář Le Roy (žil v Paříži od roku 1717—1785) hlavně tím, že vynalezl setrvačku kompensační a následkem toho docílen přesný chod i v rozličné teplotě. Od té doby mimo kompasu a sextantu jest to hlavně také dobrý chronometr,*) který umožňuje na lodi, v širém moři se nacházející, spolehlivé udání polohy a směru. Za tou příčinou mají větší lodě i několik námořních chronometrů na palubě, jichž denní chod a odchylky jsou v námořním ústavě vyzkoušeny a na tabulce, která je každému stroji připojena, zaznamenány. Od námořních chronometrů požaduje se co možná stejnoměrný denní chod, který se nesmí odchylovati více jak několik málo stotin vteřiny od pravého času. Stroj, který by snad každý den pravidelně se předešel o 0'2 vteřiny, takže na konci 30. dne obnášela by celková odchylka 6 vteřin, je spolehlivější, jako stroj druhý, který by snad za 30 dní nedifferoval ani o vteřinu, za to ale během těchto 30 dnů kolísal by stále jeho denní chod brzo o něco napřed, pak zase někdy o něco pozdě. S pravidelnou, třeba velikou chybou 0'2 vteř. denního chodu může službu konající důstojník počítati, kdežto u stroje druhého neví nikdy s určitostí, na čem vlastně je. Aby otřesy a zmítání lodě neměly na chod chronometrů vliv, jsou tyto umístěny na lodi na nejpříznivějším místě. Stroj samotný je hermeticky uzavřen v kovovém pouzdře, toto zase ve dřevěné skřínce a celek nachází se ve vatované ochránce na kardanickém závěsu s těžištěm na spodní straně. Následkem tohoto zařízení nedělá chronometr každý pohyb lodě ssebou, nýbrž setrvá stále číselníkem ve vodorovné, klidné poloze.
Stroje námořních chronometrů jsou větší strojů kapesních a mívají obyčejně jejich desky průměr 70 mm. Taktéž ostatní části jsou drženy ve větším rozměru a při 70 mm průměru desek bývá obrouček setrvačky 30 mm. v průměru. Stroje tyto jsou tak zařízeny, aby s jedním natažením šly 56 hodin. Setrvačka dělá 14.400 kyvů za hodinu (oproti 18.000 u kapesních strojů) a lepší anglické výrobky jsou vesměs se šnekem a řetízkem k vůli stejnoměrnému tahu péra. Většina německých výrobků šneků nemají. Chronometry lepší jakosti mají na číselníku ještě i čtvrtou ručičku, která ukazuje stav tažného péra, t. j. ona naznačuje, kolik hodin uplynulo od posledního úplného natažení a kolik hodin ještě stroj půjde až do úplného odběhnutí.

Obr. 1 znázorňuje celkový nárys kroku chronornetrového na počátku zdvihu a skládá se krok tento z následujících částí:
1. kola krokového z tvrdé, červené komposice aneb ze zlata zhotoveného s 15 špičatými zuby, jichž přední, záběrová plocha jest podříznuta v úhlu 24°.
2. velkého kotoučku a s výkrojem prů chodu, ve kterém je zasazen kamínek popudný.
3. malého kotoučku b, který nese kamínek výpustný.
4. přeznam c, ze kterého trčí kamínek klidu jeho plochou v úhlu 12° od střední linie odchylnou. U kapesních hodin jest přeznam upra ven na hřídeli, výhodnějším jest ale úprava s pérkem jako na obr. 1., jelikož tím odpadá tření čípků a změna tření čepů způsobená zhoustnutím oleje.
5. pérka výpustného d. zhotoveného ze zlata 18ti karat, tvrdě váleného.
6. nosiče e, na kterém upevněn jest přeznam s krokovým pérem a na jehož druhém konci vyčnívá šroubek, kterým možno regulovati velikost klidu. Všechny tri hrotové kamíniy isou z čistě hlazeného rubínu a jsou šelakem upevněny. Při upravování kroku chronometrového v praxi musíme dbáti následujících pokynů: Dříve nežli vyjmeme setrvačku ze stroje, musíme tažné péro úplně vypusititi. Při nataženém péře mohl by stroj náhle proběhnouti a tím by kamínek klidu se urazil, anebo zuby kola by utrpěly. Když jsme vlásek odstranili, tedy vsadíme samotnou setrvačku zase do stroje a přesvědčíme se o tom, je-li zařízení výpustné v pořádku. Pérko výpustné musí býti tak dlouhé, resp. kamínek tento musí tolik vyčnívati, aby po odpadnutí zubu s kamínku klidu se přezmen ještě asi 1/3 její původní cesty dále pohybovala, nežli odpadne zpět. V okamžiku, kdy přezmen tolik zdvižena, že zub kola krokového opustil kamínek klidu, musí se nacházeti kamínek popudný v místě jak ukazuje. Čím větší mezera mezi kamínkem a zubem v tomto okamžiku tím vetší spad a následkem toho tím větší ztráta hybné síly. I o 3e důležito, aby v tom okamžiku, kdy zub kol? dopadne na kamínek popudný tvořil , ním co možná jednu linii. Spíše ale smí špička zubu zasáhnouti dříve kamínek, nežli opačně špička kamínku zub. V tomto posledním případe bv se zuby kola v krátce vyhlodaly. Místo pro vláskový špalíček nachází se uprostřed mezi odpadem zubu kola z kamínku popudného a pak odpadem pérka spustného při opačném zpětném vedení setrvačky.

*) Chronometr jest řecké slovo a znamená tolik co časoměr.

ilustrativní rytina soustruh