Květinové hodiny ve světě Jak můžeme chápat toto označení?  Významů je hned několik. Můžeme tím např. rozumět "chování" rostlin během dne. Také otázka "vnitřních hodin" rostlin a živočichů, tedy to, jak vnímají a určují čas, je dost zajímavá.

V centru naší pozornosti jsou však "květinové hodiny" poháněné technikou - strojem. Možná by mohly být i symbolem dnešního světa - symbiózy techniky a přírody, podvědomého tíhnutí člověka ke kořenům. V případě květinových hodin se pod přírodními kořeny skrývá civilizace.

Pokud bychom chtěli podniknout cestu za květinovými hodinami,  které se nalézají na různých místech světa, byla by to cesta vskutku relaxační.  Vždyť květinové hodiny, jak také jinak, bývají uprostřed krásných parků či zahrad. Cestovní kancelář, která by nabízela tuto relaxační cestu, by jistě začala v Evropě a zavedla nás do Edinburgu, kde jsou prý nejstarší květinové hodiny. Vznikly  v roce 1903 v parku (ten je rozdělen na dvě části budovou Královské akademie a Národní galerií). Zpočátku se natahovaly ručně každý den, ale od roku 1973 je pohání elektromotor. Zdá se, že jsou to i jedny z největších hodin svého druhu na světě - číselník má průměr téměř 4 m,  každá ručička váží kolem 50 kg. Uvádí se, že ciferník bývá osázen až 30 tisíci květy. Květinová výzdoba se každý rok mění a je vždy věnována nějakému  tématu -např.  v roce 2002 to bylo 50. výročí nástupu královny Alžběty II. na trůn. Edinburgské hodiny mají i svou atrakci - je jí domeček s kukačkou, která každou  celou hodinu oznámí přesný čas.

V Evropě bychom se zastavili ještě v Ženevě. (Obrázek vlevo) Zde jsou květinové hodiny symbolem profese, která stát proslavila. Květinové hodiny jsou umístěny na levém břehu jezera v Anglické zahradě (Jardin Anglais). Jejich ciferník má průměr kolem 3 m. 

Dalším evropským městem je Žitava. (Obrázek vpravo)  Její květinové hodiny se nalézají v parku  u Řeznické bašty (Fleischerbastei) a jsou doplněny zvonkohrou se zvonky z míšeňského porcelánu.

Květinové hodiny najdeme i v  maďarském  Székesfehérvár a slovenských Piešťanech. Putování za květinovými hodinami by nás zavedlo na Kanárské ostrovy do Santa Cruz de Tenerife, dále do Méridy (Venezuela), Viňa del Mar (Chile), Orlanda (Florida),k Niagárským vodopádům, do Roi Et (Thajsko). Navštívili bychom i australské Melbourne, které bývá  označováno jako zahradní město.K nejkrásnějším zahradám patří Queen Victoria Garden a právě zde se nalézají květinové hodiny, které darovali švýcarští hodináři.

Takto bychom mohli cestovat dlouho (jistě jsme neobjevili všechny květinové hodiny), ale říká se "všude dobře, doma nejlépe". Těší nás, že květinové hodiny najdeme i u nás, např.v Novém Městě nad Metují (jsou uváděny na webových stránkách města, ale nevyfoceny...). V pražské botanické zahradě v Tróji vznikly unikátní sluneční květinové hodiny (o nich jsme našli jen letmou zprávu a chystáme se je zhlédnout a samozřejmě vyfotit).

Zatím nejslavnější květinové hodiny v naší republice jsou však v Poděbradech. Proslavily se nejen svou květinovou úpravou, ale i svou "atrakcí" - trpaslíkem odbíjejícím kladívkem do muchomůrky. V případě poděbradských hodin můžeme v současnosti hovořit o "kauze", právě v souvislosti s jejich rekonstrukcí, či spíše "rekonstrukcí". Věnovali jsme jim samostatnou kapitolu zde.