Jednotný čas

Touha po přesnosti

 Potřebujeme, nebo si jen přejeme, hodiny, které jdou co nejpřesněji. K tomu vedou prakticky dvě cesty. Buď je musíme přesnější vyrábět, nebo je co nejčastěji seřizovat podle jiných přesnějších hodin či je těmito hodinami dálkově řídit. Synchronizované, tedy jdoucí stejně jako normálové hodiny, musí být hodiny zejména v globalizovaných počítačových  sítích.  

  Odnepaměti hodiny nařizujeme podle nějaké autority. Podle zvonů kostelů, podle výstřelu z děla, podle tůtání v rádiu či v televizi, podle rádiového signálu "DCF 77" šířeného na dlouhých vlnách, podle GPS nebo  pomocí  speciálních sítí (systémy matričních a podružných hodin), přenosem signálu po elektrickém vedení,  Internetem. ..  

Pokusíme se to trochu roztřit. Zastavíme se u polozapomenutého pneumatického způsobu.   Jak tedy lze hodiny synchronizovat:

• mechanicky

• pneumaticky

• elektricky polarizované impulzy

• elektronicky - přenosem kódových informací po drátech, rádiovým vysíláním, televizním vysíláním, satelitním vysíláním, speciální sítí, bezdrátovým přenosem, elektrickou silovou sítí, počítačovou sítí, ...

Mechanické systémy jednotného času se omezují na sjednocení malého počtu ukazatelů času. Asi typickým případem budou rozvody k číselníkům mechanických věžních hodin. Vedení pomocí soustavy hřídelů a křížových spojek, někdy i do jiné budovy zaslouží obdiv k umění starých mistrů. 

Elektrické a elektronické systémy

V roce 1839 si profesor Carl August Steinheil dal patentovat mechanizmus vysílání časových značek z centrálních (matečních) hodin do hodin podružných. O rok později podobný patent získal  také pan Alexander Bain. Systém byl postupně vylepšován a stal se na dlouhou dobu ideálním systémem synchronizace času  v úřadech, továrnách, na nádražích a v dalších velkých budovách v celém světě. Vznikly tak systémy "jednotného času". Jejich polarizované impulzy  nás provázely v minulosti a provází nás dodnes.  

V našich podmínkách jde zejména o firmy Elektročas - Pragotron a Elekon, které  působí v oblasti hodin jednotného času, exteriérových, věžních  a fasádních hodin a také v oblasti rozsáhlých informačních systémů a synronizačních systémů všeho druhu. Na webu www.mabatime.cz firmy Elekon najdeme základní popis většiny elektronických systémů včetně DCF, satelitního systému,  WDT, ... Najdeme zde i popis způsobů řízení podružných hodin od polarizovaných impulsů po kódové systémy. 

Například kód MOBALine se přenáší po dvouvodičovém vedení střídavým sinusovým signálem o napětí 10 až 20 V a kmitočtu 50 Hz s kombinovanou amplitudovou a frekvenční modulací. MOBALine obsahuje nejen kompletní informaci o čase a datumu, ale i další údaje, využitelné například pro dálkové spínaní spotřebičů prostřednictvím vzdálených kanálových relé. Všechna koncová zařízení připojená k MOBALine jsou samostavitelná (včetně podružných analogových hodin).  

Na našem webu najdete další informace o jednotném čase také na stránce o DCF77, na stránce Pragotroňky, mateční hodiny C.T.Wagner a na stránce o synchronizaci času u sítí LAN. 

Pneumatické systémy

Od nejmodernější techniky se vracíme do historie, konkrétně do třicátých let minulého století, kdy Junghans uvedl systém Elektronom.  Kompresní žárovkou s pulzním elektrickým ohřevem získal nejenom nový způsob elektrického nátahu hodin, ale i možnost rozvádět tyto tlakové pulzy po budově a pohánět tak až 6 podružných hodin. Na obrázku z patenového spisu vidíme jak princip natahování matečních hodin, tak způsob rozvodu tlakových pulzů a princip funkce podružných hodin. Český popis jsme si dovolili doplnit, takže neodpovídá přesně originálu.

Více najdete na již zmiňované stránce (v němčině) www.hwynen.de , odkud je obrázek převzat.