nadpis Hodinarium Děčín

grafika
logo český spolek Horologický
grafika3b
www.orloj.eu
grafika3b
počitadla
grafika3b
Valid XHTML 1.0 Transitional
grafika
grafika 7b


HOME


Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání


  

 

 

grafika

Celodeňky - 12 verzus 24

Den má 24 hodin, proto by se zdálo logické, že i ciferníky hodin budou dělené na 24 částí. Nějak se však v minulosti stalo, že vyhrál orloj poloviční Orloj Litomyšl stav 1907 (půlorloj či půlový orloj či ciferník německý).  Vznikla tím určitá komplikace doplňovat údaj o čase ještě určením, zda je  dopoledne či odpoledne. (Anglicky chcete-li AM / PM.) Přesto, že dnes se hojně používají digitální hodiny se 24 hodinovým údajem, stále říkáme "v šest hodin odpoledne". Z vlastní zkušenosti vím,  že krátký periferní pohled na náramkové hodinky s 24 hodinovým ciferníkem většinou nestačí k rychlé orientaci v čase.

Digitální hodiny jsou obvykle konstruovány jako 24 hodinové. Ovšem ani v analogových ukazatelích času není  nouze o "celodeňky".  24 hodinové číselníky najdeme možná častěji, než si myslíme. 

Poznámka pro ty, co si zkratky někdy pletou.

PM - Post meridiem (lat.) - odpoledne. My říkáme "povobědě" . 
AM - Ante meridiem - dopoledne.

Kupodivu se liší interpretace. Většinový názor je, že poledne je v 12:00 PM. Česká teta Wiki ovšem  píše: "dopoledne, v anglosaském počítání denních hodin doba od 1:00 do 12:59:59 evropského počítání. Naše poledne je tedy 12:00 AM." ??? Změna AM/PM prý nastává až v jednu hodinu. Nevím, věřil bych prvnímu  údaji. 

 Historické hodiny, orloje,  hodiny věžní, ...

Způsob dělení dne na hodiny se v průběhu času měnil. Svědkem těchto změn jsou právě nejstarší astronomické hodiny - orloje. Základním principem či úkolem orloje je zobrazovat dění na obloze.   Proto byl  nutný ciferník zahrnující den i noc. Nějakou dobu trvalo, než se ujednotilo, kdy den vlastně začíná a kdy je tedy první hodina. I na Staroměstském orloji proto najdeme ciferník "čtyřiadvacetník", který se během roku natáčí, aby správně ukazoval čas staročeský (italský, babylónský), který byl počítán od západu slunce.  

Více na stránkách o orlojích

Tak i některé jiné věžní hodiny mají ciferník rozdělen na 24 hodin. V naší animaci uvádíme hodiny na radnici v Táboře

Poněkud odlišný je ciferník  hodin v Hampton-courtském paláci v Anglii. Hodiny byly vyrobené roku 1540 Nicholasem Oursainem. Ciferník je sice také rozdělen na 24 hodin, ovšem očíslování je dvakrát 12. Dvanáctka se nachází nahoře i dole. Dost podivné.  To jsou holt ti Angličani. 

Nezapomeňte si všimnout, že i na snímku hodiny ukazují správný čas, 
respektive čas vašeko počítače.. 

I na děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě je 24 hodinový ciferník. Respektive jsou tam jak 12 hodinový tak 24 hodnový ciferník umístěné v rohu věže ve kterém je uložen i stroj.  Poměrně neobvyklé uspořádání.  Fotografie věže i hodinového stroje a další informace na samostatné stránce zde.

Interiérové hodiny, hodinky

 Astronomické interiérové hodiny také používají 24 hodinové dělení. Častěji se ale můžeme  setkat s přídavným zařízením, které odlišuje dopolední či odpolední hodiny. Může mít podobu slovního vyjádření (nejčastěji u hodin, které ukazují i datum), nebo má podobu dvoubarevného terčíku. Například budík Diehl Minetto (elektrický budík poháněný synchronním motorem) zobrazuje čas na klasickém 12-ti hodinovém ciferníku. Údaj je doplněn černobílým signalizačním terčíkem. Rozlišení dne a noci je nutné. neboť čas zvonění se nastaví na 24 hodinové stupnici. Budík tedy budí jen ráno a večer zbytečně neobtěžuje.

Druhou velkou oblastí, kde se 24 hodinový ciferník objevuje, jsou "pásmové hodiny". Díky tomu mohou na jedné stupnici ukazovat čas v libovolném místě na Zemi.  Více na stránce věnované pásmovkám.RARE VINTAGE MILITARY POLAR EXPEDITION - kliknout

Jiný problém mají uživatelé hodin v polárních krajinách. My celkem snadno poznáme, zda je 5 hodin ráno nebo odpoledne. Jak to ale poznat v polární noci nebo dni? Proto třeba  sovětské polární  hodinky "RARE VINTAGE MILITARY POLAR EXPEDITION" mají 24 hodinový ciferník.

I mnohé jiné "mnohoručičkové" hodinky ukazují čas i v 24 hodinovém dělení. Nedovedu bohužel posoudit, jak praktické je to při častých mezikontinentálních přeletech. Další varianty zde.

spínací hodiny

 Speciální hodiny

Speciální hodiny v domácnosti si ani moc neuvědomujeme.  V analogové podobě se dnes již moc nevyskytují. Jde většinou o spínače sloužící k přepínání sazby denního a nočního proudu či o různé regulátory topení, zavlažování, nočního osvětlení či jiných zařízení.  Na obrázku vlevo 24 hodinový spínač, který údajně sloužil k zapínání a vypínání rádia. Novodobé spínače často máme v elektrické zásuvce, aniž si jejich zvláštnost uvědomujeme.

Rarity

Rarit je jistě nepřeberně. Nejjednodušeji získáme celodeňky čtyřnásobným prodloužením kyvadla normálních kyvadlových hodin.  Bohužel zpomalení se tak bude týkat i minutové ručičky, která oběhne 1 x za 2 hodiny.  Odečítání času by bylo ještě obtížnější než na výše uvedených polárních. Přesto anglická královna Anna, alespoň podle knihy Hodiny od Johna Huntera, má podlahové hodiny s takovým ciferníkem. Tím je prokázáno, že  na anglickou královnu prostě nemáme. 

Když to shrneme. 

Hodinová ručička je na hodinách v několika variantách. 

Hrbek & Wejrostek patent - Praha

Jako hlavní exponát si zde dovolíme uvést hodiny se dvěma hodinovými ručičkami a dvojitým ciferníkem. Jedna ručička (černá) ukazuje "normálně" na ciferníku 1 - 12, druhá (zlatá se symbolem Slunce) ukazuje na ciferníku 1 - 24. Na hodinách jsou tedy současně tři i patnáct hodin. Hodiny jsou značeny "Hrbek & Wejrostek patent - Praha".  Hodinový stroj, patrně Kienzle, doplněný výrobkem páně Hrbka a Wejrostka.  

 Hrbek & Wejrostek patent - Praha  - stav před restaurováním.

Celek budí poněkud nesourodý dojem.  Na jedné straně je poměrně kvalitní strojek, na straně druhé levně a skládaně působící schrána.

Hodiny  mají pouze jicí stroj. Osmidenní (?) pérový strojek s grafickou značkou Kienzle s krátkým kyvadlem. Klidový krok  s nastavitelnými paletami kotvy.  Pohon 2. hodinové ručičky je řešen pomocí dalšího střídného kola mezi 24-hodinovým kolem a hodinovým kolem, tedy s celkovým převodem 1:2.

Trochu překvapí, že na 24-hodinovém kole je nějaký spouštěcí (?) kolík, který však nic nespouští. Možná je to vazba na plánovaný  nebo ztracený kalendářní mechanizmus. I to je argument pro domněnku, že i "výroba" stroje proběhla ve dvou etapách. 

A možná to není takové překvapení. Pátrání po patentové listině pánů Hrbka a Wejrostka sice nebylo úspěšné, ale v USA  jsme našli  jinou patentovou listinu na kalendářní ústrojí hodin. Nějaká souvislost by zde být mohla.  Patentovou listinu z roku 1901 pro pány Wejrostka a Wiedemana. jsme zařadili  do downloadu. Stojí za přečtení. Zde v originále: CALENDAR CLOCK US Pat. 675763 - Filed 21 Nov 1899.

Větší a nepříjemné překvapení působí ovšem uchycení stroje do schrány. Stroj je přišroubován čtyřmi šrouby k čelní straně schrány brutálně provrtaným ciferníkem. Schrána sama je z nepříliš kvalitního dřeva, povrchově upravena fládrováním. Dřevěný soustružený rámeček,  hlavně jeho přišroubování na ledabyle zadlabaný pant, a zavírací háček nesourodý dojem umocňují. Na druhé straně většina úprav patrně není z poslední doby. 

Přes popsané nedostatky jde o zajímavé hodiny, ať již je způsob jejich vzniku jakkoliv problematický. 


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá ryba) orloj . eu